|
|
Privatizace bezpečnosti v kontextu "války proti terorismu": analýza fenoménu soukromých vojenských společností
Vurbs, Jan ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
V Praze, dne 25. července 2013 ………………………………… Abstrakt Hlavním předmětem zájmu této diplomové práce je fenomén tzv. soukromých vojenských společností a jejich nasazení v rámci ozbrojených konfliktů vedených pod hlavičkou tzv. "Války proti terorismu". Cílem práce je podat čtenáři úvodní vhled do této problematiky, popsat působení konkrétních soukromých vojenských společností během operací v Afghánistánu a Iráku a odpovědět na výzkumné otázky týkající se jejich pozitivního či negativního přínosu k celkovým výsledkům těchto konfliktů a možného ovlivnění civilně- vojenských vztahů. Hlavní tezí práce je, že působení těchto společností nelze kategoricky hodnotit, protože je odlišné případ od případu. V rámci "Války proti terorismu" lze ovšem vysledovat určité obecnější trendy, které se týkají zejména nedostatečné kontroly soukromých vojenských společností ze strany státu. Práce je rozdělena do několika hlavních částí. První se věnuje historickému vývoji vedení válečných operací za pomoci finančně motivovaných nestátních subjektů. Tato část má vytvořit rámec pro lepší pochopení zkoumané problematiky. Druhá část se věnuje otázce teoretické klasifikace soukromých vojenských společností a jejich rozdělení na dílčí subkategorie. Třetí část je věnována případovým studiím tří konkrétních soukromých vojenských společností...
|
|
|
Porušování lidských práv v americké válce proti teroru: Případová studie Guantanamo Bay a Abu Ghrajb
Žižková, Andrea ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Klvaňa, Tomáš (oponent)
názvem "Porušování lidských práv v teroru: Případová studie Guantánamo Bay a Abú Ghrajb" je snaha dokázat, že porušování lidských práv v Amerikou zřízených věznicích pro domnělé teroristy není pouze několika nízko postavených vojáků, ale americké vlády, která poskytla vhodné podmínky pro tyto praktiky. Prostřednictvím seznámení se se základními principy mezinárodních smluv a dohod, které lidská práva a práva zajatců pokrývají, a společně s oumáním amerických nařízení a memorand vydaných po 11. září prostředím, ve kterém kontroverzní chování vůči zajatcům mohlo vzniknout. Praktiky, které porušují mezinárodní zásady, jsou rozebírány ve dvou hlavních kapitolách podle věznic, v věnován statusu nepřátelského bojovníka, kterým se Spojené státy rozhodly označit všechny zajaté členy Al Kájdy a Talibánu a negarantovat jim tím nařízené zacházení podle Ženevských úmluv. Společně se všemi těmito aspekty práce poskytuje vhled do problematiky práv zajatců v unikátním bezpečnostním konfliktu, jakým válka proti teroru vyhlášená po útocích 11. září 2001 bezpochyby je.
|
|
|
The United States and the strategic triangle of China-India-Pakistan
Hrabcová, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Diplomová práce s názvem Spojené státy a strategický trojúhelník Čína-Indie-Pákistán zkoumá, jak tyto státy vyvažují vzájemné hrozby a soustředí se dále zejména na aspekt vztahů mezi USA a Pákistánem, jenž je klíčovým aktérem pro další vývoj vztahů mezi USA, Čínou a Indií. Vztahy v rámci strategického trojúhelníku mohou být definovány čínsko-pákistánským spojenectvím, čínsko-indickými rozdíly a indicko-pákistánskou rivalitou. Práce se opírá o realistickou teorii vyvažování moci, která je dále doplněna o pojetí Stephena M. Walta a jeho teorii vyvažování hrozeb. Na základě tohoto teoretického pojetí jsou pak definovány hlavní hrozby států trojúhelníku a způsoby, jakými tyto hrozby vyvažují. Rostoucí ekonomická a vojenská moc Číny a Indie má za následek intenzivní vyvažování, kdy Čína využívá spojenectví s Pákistánem a posilování své ekonomické strategie, Indie pak cílí na sbližování s USA a dalšími státy v regionu. Mezi oběma státy tak vzniká zásadní bezpečnostní dilema, které by mohlo vést k potenciálnímu konfliktu. Práce dále konstatuje, že vztah mezi Pákistánem a USA je klíčový pro udržení rovnováhy v regionu a vzájemná spolupráce USA se státy trojúhelníku, může dále vést k eliminaci terorismu, jenž představuje společnou hrozbu. Pro udržení silných vztahů USA a Pákistánu je klíčové stanovení...
|
|
|
Porušování lidských práv v americké válce proti teroru: Případová studie Guantanamo Bay a Abu Ghrajb
Žižková, Andrea ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Klvaňa, Tomáš (oponent)
názvem "Porušování lidských práv v teroru: Případová studie Guantánamo Bay a Abú Ghrajb" je snaha dokázat, že porušování lidských práv v Amerikou zřízených věznicích pro domnělé teroristy není pouze několika nízko postavených vojáků, ale americké vlády, která poskytla vhodné podmínky pro tyto praktiky. Prostřednictvím seznámení se se základními principy mezinárodních smluv a dohod, které lidská práva a práva zajatců pokrývají, a společně s oumáním amerických nařízení a memorand vydaných po 11. září prostředím, ve kterém kontroverzní chování vůči zajatcům mohlo vzniknout. Praktiky, které porušují mezinárodní zásady, jsou rozebírány ve dvou hlavních kapitolách podle věznic, v věnován statusu nepřátelského bojovníka, kterým se Spojené státy rozhodly označit všechny zajaté členy Al Kájdy a Talibánu a negarantovat jim tím nařízené zacházení podle Ženevských úmluv. Společně se všemi těmito aspekty práce poskytuje vhled do problematiky práv zajatců v unikátním bezpečnostním konfliktu, jakým válka proti teroru vyhlášená po útocích 11. září 2001 bezpochyby je.
|
|
|
Plán Kolumbie v kontextu americké War on Drugs a War on Terror
Kvačková, Karolína ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Plánem Kolumbie, iniciativou Spojených států na pomoc Kolumbii na boj proti pašerákům drog. Nicméně v průběhu let se z něj stala iniciativa zasahující i proti ozbrojeným skupinám jako FARC, ELN nebo AUC. Hlavním cílem je dokázat, že Plán Kolumbie je součástí politiky War on Drugs a zároveň politiky War on Terror. Tato hypotéza je podpořena třemi argumenty. Prvním je americká legislativa, která se změnila a byl tak pozměněn i cíl Plánu Kolumbie samotného. Druhým argumentem je financování Plánu a jeho jasná afilace k více vojenskému rozpočtu než nevojenskému. Třetím je očividná neefektivnost eradikace a malá podpora alternativních zdrojů, které jsou pro protidrogové plány velmi důležité. Protiargumentem slouží fakt, že War on Drugs se v průběhu 90. let militarizovala i bez vlivu atmosféry po 11. zářím 2001, a Plán Kolumbie tedy není nutně plodem War on Terror. V bakalářské práci jsou tyto argumenty jednotlivě popsány a základě nich také soudím, že se má hypotéza z velké části potvrdila. Musíme ale vzít v potaz, že Plán Kolumbie běžící do roku 2001 do tohoto závěru nezapadá. A to protože se o politice War on Terror dá hovoři až na konci 2001, tedy až po naplánování a prvotní investici.
|
|
|
Unmanned Aerial Vehicles in US National Security Policy. New Face of War of Terror
Matějka, Stanislav ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Práca sa zaoberá využitím bezpilotných lietadiel v rámci Americkej bezpečnostnej politky. Skúma históriu bezpilotného letectva, ich vojenské využitie, efektívnosť v porovnaní s nákladmi na ich výskum a výrobu. Ďalej sa zaoberá hlavnými prekážkami a problémami, s ktorými sa ich zavedenie do štruktúry národnej bezpečnosti táto technológia stretáva a bude stretávať v budúcnosti, až sa vyvinie vyššia úroveň ich autonómie. Medzi tieto problémy práca zahrňuje právne otázky, medzinárodné ako aj domáce americké právo, otázku civilných obetí, rolu médií a prieskumy verejnej mienky. Nakoniec sa kapitola o problémoch sústredí na technické, strategické a operačné otázky. V tejto časti prichádza k prvým záverom, kde tvrdí, že zavádzanie stále autonómnejších systémov do vojny radikálne zmení jej štruktúru a následne aj štandardné postupy a stratégie. Prípadové štúdie sú v práci pre ilustráciu ako úspešné sú bezpilotné lietadlá v stratégii uplatnenej v piatich krajinách, kde Spojené štáty vedú vojnu proti teroru. Práca využitím teórie o revolúcii vo vojenských záležitostiach dochádza k záverom, že tieto bezpilotné lietadlá predstavujú najväčšiu revolúciu v dejinách a zmeny, ktoré spôsobuje siahajú ďalej ako len po vojenské záležitosti. Ovplyvňuje totiž základné princípy pochopenia vojny v súvislosti s konceptami...
|
|
|
Legitimization methods employed by George W. Bush and Osama bin Laden- discourse analysis
Klincová, Lucia ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsoby legitimizace války proti teroru v případě George W. Bushe a teroristických útoků v případě Usáma bin Ládina. Zabývá se obdobím od 9. září 2001, tedy od uskutečnění teroristických útoků v New Yorku a Washingtonu D. C., až do 20. března 2003, tedy do začátku invaze Spojených států amerických do Iráku. Použitím metody diskurzivní analýzy poukazuje na různé použité legitimizační kategorie, které byly v obou případech dominantní nebo naopak nebyly využívány. Analýza je postavena na databázi oficiálních vyjádření a výroků obou vůdců a jejich blízkých spolupracovníků. Interpretací těchto přístupů a analýzou společenského, politického, kulturního či náboženského kontextu tato diplomová práce poukazuje na společné a odlišné znaky dvou případů. Práce se snaží dokázat, že i přes velmi odlišné politické pozice Osamu bin Ládina a George-e W. Bushe byl způsob jejich použitých legitimizačních přístupů velmi podobný.
|
|
|
The Bush Administration and Pakistan: Utilitarian Partnership?
Zábranský, Richard ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Pákistán je chudý stát závislý na mezinárodní pomoci. Ovšem Pákistán je jediná muslimská země, která je vyzbrojená atomovými zbraněmi. V druhé polovině 90. let se Pákistán musel vypořádat se sankcemi, které na něj uvalily Spojené státy. Ekonomické a technologické sankce měly potrestat Islámábád za vývoj nukleárních zbraní a vojenský puč, jenž proběhl na podzim 1999. Soupeření mezi Indií a Pákistánem má zásadní vliv na kooperaci mezi USA a Pákistánem. Po jedenáctém září se Musharraf obával toho, že Američani by mohli obrátit svoji pozornost na Indii, což by Indii poskytlo další výhodu vedle větší populace, ekonomiky a armády. Teroristické útoky z 11. září změnily prostředí národní bezpečnosti a Washington byl nucen se adaptovat, aby mohl efektivně reagovat na nové hrozby. Nárůst strategického významu Pákistánu byl výsledkem amerického honu na Al-Káidu a následné invaze do Afghánistánu. Američané potřebovali přístup do Afghánistánu, logistickou podporu pro své vojáky a informace o situaci v Afghánistánu a pákistánském pohraničí. Nicméně spolupráce mezi Pákistánem a USA byla ovlivněna značně rozdílnými prioritami v oblasti národní bezpečnosti. Klíčová slova Pákistán, USA, Musharraf, Bush, americká podpora, strategie, Taliban, Al-Qaeda, asistence, 11. září
|
|
|
Privatizace bezpečnosti v kontextu "války proti terorismu": analýza fenoménu soukromých vojenských společností
Vurbs, Jan ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
V Praze, dne 25. července 2013 ………………………………… Abstrakt Hlavním předmětem zájmu této diplomové práce je fenomén tzv. soukromých vojenských společností a jejich nasazení v rámci ozbrojených konfliktů vedených pod hlavičkou tzv. "Války proti terorismu". Cílem práce je podat čtenáři úvodní vhled do této problematiky, popsat působení konkrétních soukromých vojenských společností během operací v Afghánistánu a Iráku a odpovědět na výzkumné otázky týkající se jejich pozitivního či negativního přínosu k celkovým výsledkům těchto konfliktů a možného ovlivnění civilně- vojenských vztahů. Hlavní tezí práce je, že působení těchto společností nelze kategoricky hodnotit, protože je odlišné případ od případu. V rámci "Války proti terorismu" lze ovšem vysledovat určité obecnější trendy, které se týkají zejména nedostatečné kontroly soukromých vojenských společností ze strany státu. Práce je rozdělena do několika hlavních částí. První se věnuje historickému vývoji vedení válečných operací za pomoci finančně motivovaných nestátních subjektů. Tato část má vytvořit rámec pro lepší pochopení zkoumané problematiky. Druhá část se věnuje otázce teoretické klasifikace soukromých vojenských společností a jejich rozdělení na dílčí subkategorie. Třetí část je věnována případovým studiím tří konkrétních soukromých vojenských společností...
|
|
|
"Zvláštní vztah" mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií a jeho význam v kontextu boje proti terorismu
Šohájková, Barbora ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
"Zvláštní vztah" mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií existuje již od počátku 40. let minulého století, kdy se během druhé světové války zrodilo silné spojenectví, založené jednak na obraně proti společnému nepříteli, ale i na principu vyznávání stejných hodnot. Zvláštní vztah prošel během studené války svým vývojem - od ochabnutí vzájemných vztahů v 60. a 70. letech až po opětovné sblížení v 80. letech, hlavně díky značné názorové blízkosti amerického prezidenta Ronalda Reagana a britské premiérky Margaret Thatcherové. Po geopolitických změnách po roce 1989 se rozvinula debata ohledně budoucnosti zvláštního vztahu. Bylo totiž otázkou, zdali - a případně v jaké formě - bude transatlantická vazba nadále existovat. Odpověď na tuto otázku přinesly paradoxně ničivé teroristické útoky na Spojené státy v září 2001, jež vnesly do vzájemných britsko-amerických vztahů nový impuls. Velká Británie hned po útocích deklarovala plnou podporu USA v boji proti terorismu a následovala Ameriku nejdříve do Afghánistánu a později do Iráku. Nicméně jak prezident George W. Bush, tak premiér Tony Blair se neubránili kritice, že jejich angažovanost v obou válkách, zejména v té irácké, byla protizákonná a zakládala se na falešných důkazech o nutnosti vojenské intervence.
|
host ::
RSS.